Místní agenda 21

Místní agenda 21 (dále jen MA 21) vychází z mezinárodního dokumentu OSN, nazvaného Agenda 21, který byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiru stál za Českou republiku tehdejší ministr životního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci. Zásadní roli v MA21 hraje místní veřejná správa. Veřejná správa sama však kvalitní místní Agendu 21 nezajistí.

 

            Protože jde o proces participativní,  nezbytně k tomu potřebuje spolupráci s různými složkami místní společnosti :

  • neziskovými organizacemi a spolky
  • podnikateli a provozovateli služeb
  • školskými zařízeními a zdravotnickými institucemi
  •  řadou dalších subjektů, včetně široké neorganizované veřejnosti

            Nezbytnou součástí fungující MA21 bezesporu jsou:

  • kvalitní strategické plánování a řízení včetně systému financování
  • průběžná a aktivní komunikace s veřejností - budování partnerství
  •  systémové a měřitelné směrování k udržitelnému rozvoji

            Co je udržitelný rozvoj?

            Základní definice OSN  praví, že to je takový rozvoj, který zabezpečuje potřeby současné společnosti, aniž by omezoval možnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.

            Pro měření kvality MA21 vznikla přehledná Kritéria MA21, sledovaná v rámci oficiální Databáze MA21.  V roce 2006 zařadilo Ministerstvo vnitra MA21 mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě.

            Jak poznat dobrou místní Agendu 21?

            Pracovní skupina RVUR ( rada vlády pro udržitelný rozvoj)  pro MA21 v ČR , vytvořila přehlednou a v praxi vyzkoušenou sadu Kritérií MA21 , která je členěna do čtyř hlavních kategorií kvality (A - D) a zahrnuje také ?startovací? skupinu Zájemci.

            Každá z těchto kategorií má vlastní kritéria a měřitelné ukazatele, kterými lze hodnotit úroveň procesu MA21 v dané municipalitě (tj. obci/městě/regionu). K postupu do vyšší kategorie je vždy nutné splnit také všechna kritéria kategorie předcházející.

Kategorie Zájemci má především postihnout zájem obce, města či regionu o proces MA21 jako takový, aniž by u nich zatím docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur či procesů. Smyslem přistoupení k této kategorii je být informován o tom, co MA21 vlastně obnáší, o novinkách, příkladech dobré praxe a podobně.

 

Kategorie D vyžaduje realizaci aktivit, založených na principu partnerství, a také vytvoření organizačního zázemí na straně obce, města či regionu (určení někoho, kdo bude oficiálním

koordinátorem MA21 a kdo bude  politikem). MA21 musí být na této úrovni naplňována konkrétním obsahem,  jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jež se dotýkají života občanů.

 

Kategorie C vyžaduje zejména propracovanější organizační strukturu, hlubší politické zastřešení a vyšší míru aktivní účasti obyvatel na aktivitách MA21. Nedílnou součástí je ustavení tzv.pracovní skupiny   pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě deklarace.  Významná jsou také pravidelná setkání na veřejném fóru, kde má kterýkoli z občanů dané lokality možnost diskutovat o věcech veřejných.

 

Druhá nejvyšší kategorie B doplňuje předchozí kategorii o řadu významných prvků. Kromě toho, že dílčí koncepce respektují principy udržitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udržitelného rozvoje daného regionu za účasti expertů, partnerů a samozřejmě veřejnosti. Zastupitelstvo města, obce či regionu v kategorii B by mělo rozhodnout o vhodném systému finanční podpory aktivit MA21 ? může jít o zdroje vlastní i vnější, z národních i třeba evropských fondů. Municipality v této kategorii sledují svoje směřování k udržitelnému rozvoji pomocí měřitelných indikátorů.