Na počátku 13. století patřily Račice vlivnému rodu Hrabišiců. Kojata, syn Hrabišův, odkázal roku 1227 vsi Račice a Drnovice svým příbuzným Eufemii a Svatoňce. Roku 1285 se v pramenech objevuje Miloty z Račic.
Roku 1480 se Kunka z Kravař spolčila na svůj majetek s manželem Václavem z Boskovic a později (před rokem 1510) odkázala celé račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi.Račice se tak dostávají do rukou pánů z Boskovicm kteří si tento majetek ponechali až do roku 1568, kdy Zuzana Černohorská z Boskovic postoupila panství Hanuši Haugvicovi z Biskupic.
V roce 1718 bylo v Račicích osmnáct usedlostí, roku 1750 pak panský dvůr, devět sedláků a třináct chalupníků. Sedlák robotoval tři dny v týdnu s dvěma koňmi, chalupník tři dny pěšky. Již roku 1394 se připomíná račický farář Drslav, 1773 vytvořena lokalie a 1859 opět fara. Škola byla zřízena již roku 1773, původně na zámku a od roku 1847 postavena v obci.Roku 1885 byla rozšířena na dvojtřídní a 1907 na trojtřídní.
Pístovice se poprvé připomínají roku 1375 jako součást račického panství, se kterým obec sdílela i další osudy. V první polovině 19. století v obci fungovala soukenická továrna Františka Holla a později vlnařská přádelna. Koncem 19. století byly v obci dvě dílny na výrobu perleťových knoflíků, tři drobové lomy, mlýn a pila. Škola byla založena roku 1873 (předtím chodily děti do školy v Račicích) a v roce 1910 rozšířena na dvojtřídní. Již roku 1885 byl v obci založen čtenářský spolek Přemysl.